Dlouho jsme přemýšleli kam vůbec na závod pojedeme. Saša slíbil klukům z 2KZB, že jim necháme Lhoty volné a tudíž jsme se tak trochu dostali do pasti. Variant bylo hned několik. Připadaly v úvahu kopečky na Vrchovině, dokonce i v Železných horách. Bohužel zde jsme se setkali s klasickou vlastností " když ne já tak nikdo". Takže pro ostatní jedno poučení : " Nebuďte ti slušní, kteří se ptají a když víte bezpečně, že některá kóta je volná, prostě tam jeďte!!"
Nakonec jsem snad po měsíci úvah a snažení navrhl na první pohled nesmyslný Radhošť a po zvážení všech možností a okolností jsme se rozhodli, že do toho jdeme. Luďa 2KW domluvil na Horské, že nám to vyvezou lavinou s vozíkem na chatu, avie pro výjezd na Pustevny měla být zrovna po opravě, takže to vypadalo všechno najednou docela reálně. Avie ale byla místo v pátek hned ráno připravena až na 11tou, takže bylo jasné, že se na Radhošť dostaneme až v podvečer. Další komplikace nastala, když jsme s úžasem spatřili onu "Lavinu s vozíkem", která nás měla dostat nahoru. Byl to obyčejný sněžný skútr se saněmi na převoz zraněných. Bylo hned zřejmé, že tady cesta nepovede. Stěstí ale stálo při nás. Při našem příjezdu na Pustevny zrovna přijela snežná rolba s dovolenkáři s chaty a s velkým nákladním prostorem na jejich zavazadla. Slovo dalo slovo a řidič nám slíbil, že nám HW vyveze za sice ne malý, ale pro nás v této situaci ještě pořád řešitelný obnos. Jediný problém byl se stožáry, a anténami, které prostě odmítl odvézt. Nezbylo teda nic jiného, než zredukovat počet stožárů a antén, uchopit je do rukou, pod ramena, nad ramena, prostě někam a vyrazit na zteč 4km procházce v krásné zimní přírodě. Již při prvním stoupání byly naše 6m trubky 50 na 5mm těžší a těžší. Pomalu jsem skládal zbraně ale nemohl jsem se nechat zahanbit před mými staršími kolegy, kteří toho měli asi taky hodně, nicméně šlapali pořád dál.
Cesta trvala místo klasických 40 minut v létě necelé 2 hodiny a kolem 15ti jsme byli sice unavení ale nahoře. V pátek jsme aspoň rozmístili zařízení a podívali se ven kam by se naše antény daly rozmístit.
Cesta trvala místo klasických 40 minut v létě necelé 2 hodiny a kolem 15ti jsme byli sice unavení ale nahoře. V pátek jsme aspoň rozmístili zařízení a podívali se ven kam by se naše antény daly rozmístit.
Všechny, tedy jen 3 stožáry jsme naplánovali postavit kolem chaty, která nám dávala pohodlí a teplo. Sice je asi 20 až 25m pod vrcholem, ale směry 150 - 330 stupňů jsou zde volné. První šlo nahoru 3,6,9. Sice to byla docela fuška a museli jsme kopat asi metrovou díru na rotátor a ruzně upravovat sněhovou pokrývku aby šel stožár vůbec postavit, ale povedlo se. Pak šlo nahoru 23,13 s menší starou 1,6m parabolou a nakonec 2 a 70cm na jeden společný stožár a to 1x17el.M2 na 2m a 1x23el na 70cm. Vybavení teda docela soft a i očekávání nebyly příliš vysoké.Úkol byl se dostat na 2 a 70cm do desítky a slušně zajet mikrovlny.
2m a 70cm v klasickém složení 2PWR a 2BDQ bylo asi nejvíce poznamenáno polohou antén na svahu a byla to pro oba dva opravdu trápička. Spojení nepříbývala vůbec jak jsme zvyklí a hlavně 70-tka byla podle Iva nějak tupá. Nakonec ale splněno a v klidu a v pohodě odjeto. Probělo i krátké otevření na západ, které přineslo nějaké ON a PA. Na 2m zavolal i G, ale spojení se nepodařilo.
23 a 13cm zase klasika 2VYG a 2MWR. Samo nižší účast než v normálních závodech ale taky spokojenost. Je ale pravda, že s menší parabolou jsme se, ve srovnání s 3m parabolou, na přitom dobře slyšitelné stanice špatně dovolávali. DF0MU hrál ale tentokráte 59+. Zaslechl jsem i PA něco, ale zrovna jeli blízcí 2KYZ na cq, tak jsem to nepobral.
3,6 a 9cm v režii 2KW bylo úplně v pohodě. Nízká účast stanic z jihu ale tyto pásma hodně ovlinila. Standardní stanice z S5 až na S51ZO tentoráte nebyly, což bylo škoda.
Suma sumárum tedy spokojenost. Přežili jsme to, čímž jsme vlastně zvítězili!!!
73 a nsl v 2.subru Aleš OK2MWR
Žádné komentáře:
Okomentovat